Celebrity II.
Markus se mě v návštěvní knize zeptal (cítím v tom dotazu lehkou polemiku) v odkazu na článek Celebrity I., zda tedy např. R.Šebrleho či L.Bílou nepovažuji za celebrity.
Pro úplnost a srozumitelnost následujících řádků tedy raději znovu připomenu slovník cizích slov, kde jasně stojí - celebrita: znamenitá, vážená a proslulá osobnost, inspirující osobnost vyjimečných schopností, ovlivňující významně duchovní vývoj společnosti.
A teď k nabízeným jménům.Jeden je jistě vyjimečný sportovec, druhá jistě vyjimečná zpěvačka.Oba mají především talent a evidentně i píli.Oba jsou úspěšní profesionálové ve svých oborech.Oba jsou často vidět na zobrazovacích zařízeních a jsou tudíž známí.Pokud se vrátím k definici diskutovaného pojmu, lze připustit i to, že mohou být, díky své píli a talentu, inspirujícími osobami.Na druhé straně mají píli ( i talent) stovky ve svých oborech neméně úspěšných a tedy i inspirujících profesionálů ( např. chirurgové, architekti,učitelé, právníci atd.atd.), které takřka nikdo za "celebrity" nepovažuje. Nejsou totiž vidět. Ani zmíněný atlet, ani zmíněná zpěvačka pro mě tedy nejsou celebritou v pravém smyslu slova( viz výše).To ale neznamená, že si jejich práce nevážím. Vážím si každého dobrého profesionála v jakémkoliv oboru lidské činnosti. Jako jeden z argumentů pro uvedené tvrzení uvedu třeba to, že pokud L.Bílá hovoří o hlasové práci na tříčárkovém "C", nebo o nové desce, chápu to. Je to její práce.Pokud začne hovořit o něčem jiném, není mi to v jejím případě k užitku.A obávám se, že svým zpěvem duchovní rozvoj společnosti rovněž významně neovlivňuje.A protože mainstreamový pop neposlouchám, je pro mě L.B. pouze často zobrazovanou ikonou. Pro mě osobně(!) stejně "přínosnou" jako například rovněž čile zobrazovaná Barbora Škrlová...
Minule jsem se zabýval Dr.Koukolíkem. Teď nabízím profesora Václava Bělohradského.
Je to významný současný český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii ( od r.1989 působí i u nás).Lze ho považovat za pokračovatele Jana Patočky.Vystudoval Filosofickou fakultu University Karlovy a po emigraci působil jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie.Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na universitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Publikuje v Itálii, Británii, USA a Kanadě.Napsal desítky knih, odborných publikací a esejů.Je často považován za velmi kontroverzního filosofa, ovšem s obrovským odborným renomé v intelektuálních kruzích po celém světě.
Před časem jsem si koupil jeho u nás poslední vydanou knihu "Společnost nevolnosti".
Píše v ní mimo jiné:"...pocit nevolnosti má ve společnosti pozdní doby mnoho zdrojů. Především, řekl bych, je to závratná proliferace znaků, formulí a promluv, jejímž důsledkem je, že prudce ubylo skutečnosti. Mnoho znaků, málo označovaného, mnoho významů, málo významného, mnoho částí, málo celku, mnoho faktů, málo kontextu, mnoho kopií, málo originálů, mnoho obrazů, málo zobrazovaného, mnoho promluv, málo domluv, mnoho cílů, málo smyslu, mnoho reprezentantů, málo reprezentovaného, mnoho odpovědí, málo otázek..."
A tady je odkaz pro ty, kteří třeba dočetli až sem:
www.tady.cz/hawkmoon/